Nemošický rybník (Klarka či Kralka)
Viz indikační skica stabilního katastru (1839)
Popularizační glosa:
Roku 1588 bylo ve vsi Nemošice 16 lidí osedlých, mlýn byl od platu vysvobozený. V roce 1790 začal stát stavět hřebčinec. Roku 1830 byl na pozemcích po vysušených rybnících na východním okraji obce založen vojenský hřebčín zvaný Štít. Roku 1856 byl částečně zmodernizován a byla k němu přistavěna kaple sv. Kříže. Hřebčín byl od roku 1924 v civilní správě, po znárodnění se z něj stal státní Plemenářský podnik. V obci stával původně také rybník, který se nacházel na území dnešního hřebčince z roku 1790, jmenoval se Klárka, byl ale zasypán (viz wikipedie).
Další informace z encyklopedie
Seznam archiválií (6):
Protokoly 1882: 147.
Obchodník Antonín Horák z Prahy [žádá] jménem JUDr. Leopolda Hruše z Pardubic o zaslání smlouvy na parcely rybníka v Nemošicích č. 392 o rozloze 131 sáhů čtverečních, původně zakoupené [panem] Komedou z Ostřešan.
Protokoly 1884: 40.
C. k. okresní hejtmanství v Pardubicích zasílá k obeznámení protokolárně zaznamenanou dohodu mezi obyvateli Mnětic a panstvím Pardubice, týkající se cesty na hrázi mnětického rybníka a nemošického rybníka resp. jejich rozkopáni způsobeného mnětickými obyvateli..
Protokoly 1884: 67.
K obeznámení předloženo rozhodnutí představeného obce Nemošice vynesené v záležitosti neoprávněného užívání cesty a mostu u nemošického rybníka, nárokovaného obcí Ostřešany vůči nájemci nemošického rybníka panu Jakubovi Winternitzovi potažmo vůči jeho správci Alkierovi, odpírajícím užívání příjezdové cesty.
Protokoly 1884: 76.
Obecnímu úřadu v Nemošicích [zasláno] odvolání proti rozhodnutí týkajícímu se nárokované cesty u nemošického rybníka.
Protokoly 1884: 453.
Obecní úřad v Ostřešanech žádá o svolení s užíváním cesty [vedoucí] přes nemošický rybník ze strany obyvatel obce Ostřešany.
Protokoly 1887: 2746.
Technické oddělení zemské zemědělské rady v Praze zasílá elaborát k melioraci nemošického a mnětického rybníka.